|
Racionální mozek říká, že to není možné. ZKUŠENOST ovšem ví, že možné to je.
JE MOŽNÉ léčit a dosáhnout RADIKÁLNÍCH ZLEPŠENÍ u AUTISMU. Pan Čehovský (autor metody) společně s maminkou dítěte léčil nemocného 7miletého chlapce, který roky nevykazoval žádné známky zájmu o svět, pouze ležel, přijímal potravu a vylučoval. Po 3 letech autopatie se tento chlapec naučil vlastní hygieně, mluvit a začal se učit číst. Přála bych všem maminkám, které pečují o autistické dítě či člověka, aby tuto fantastickou, jednoduchou a velmi levnou metodu léčení svému blízkému a také samy sobě dopřály. Jejich život se může zlepšit o tisíce procent. Něco, co se zdálo nemožné, se stává skutečností. Toto samozřejmě není jediný případ. Autopatií lze léčit a vyléčit Parkinsonovu chorobu, Alzheimerovu chorobu, bulimii, deprese, genetické poruchy krvetvorby a jiné. Nemá 100%ní účinnost, ostatně jako žádná léčba. Zkazit tím ale nic nemůžete, nemá žádné vedlejší účinky. Můžete jí jen prospět. Vyzkoušejte. Ráda poradím a pomůžu s aplikací všem zájemcům.
0 Comments
Trpělivě a laskavě, ale důsledně a precizně učí ženy, jak mají trénovat své tělo, aby se zbavily zdravotních obtíží, které lékařská věda často léčí léky s vedlejšími účinky tělo spíše zatěžujícími, než skutečně pomáhajícími k trvalému řešení. A jak sama upozorňovala: „Dejte si pozor! Po cvičení otěhotněly i ty, které nechtěly!“ Do 4 měsíců od zahájení cvičení část z nich, do 8 měsíců všechny, které o to stály resp. měly příležitost :-).
A to nebylo ještě zdaleka všechno. Říká, že do měsíce od zahájení cvičení se cvičenky zbaví 50% svých problémů, pak se upraví zbytek do normálu. Dle jejích slov: "Žádná žena nemusí trpět PMS ani bolestmi při menstruaci." Vzpomínám si na svou babičku, která v 85 letech chodila o berlích, nehty na nohách si neostříhala už minimálně 20 let, trpěla nadváhou, sníženou funkcí štítné žlázy a její celodenní výkon byl uvařit oběd. Moje máma zemřela v 65 letech na rakovinu, trpěla střední artrózou, nadváhou, průvodními jevy menopauzy a nehty na nohách si neostříhala už také pár let. A víte co? Všimla jsem si ve svých 39 letech, že i já stárnu. Dříve jsem neměla absolutně žádné projevy premenstruačního syndromu (změny nálad před menstruací), tak často s rádoby chápavým úsměškem předhazovaný muži ženám jako odůvodnění jejich mnohdy naprosto oprávněných emocí. V poslední době jsem si ale již změn nálad u sebe před periodou všimla. Říkala jsem si, co se to děje? Proč? A zjistila jsem, že je to průvodní jev poklesu ženských hormonů v těle. Stejně tak jako zpomalení metabolismu, důvod, proč ženy kolem 40ky přibírají už jen pohledem na jídlo. Existuje ale důkaz, že lze žít i jinak. Tento důkaz se jmenuje Dinah Rodrigues, autorka metody Hormonální jógová terapie neboli zkráceně Hormonální jóga. Cvičit jógu začala ve svých 32 letech a v 63 letech sestavila sestavu Hormonální jógové terapie, která ji udržuje ve fantastické kondici. Jako kondiční trenérka trénuji ženy kolem 30, 40 i 65 let, a můžu říct, že žádná z nich, ani ty nejmladší, nemají takovou pružnost a ohebnost, jako Dinah. Mají zdravotní problémy s kdečím a rozhodně, rozhodně nejsou tak fit, jako autorka této metody ve svých 92 letech. Jsem opravdu velmi poctěna, že po svých 25 letech praxe jógy mohu i já učit hormonální jógu, věřím, že pomůže mnoha ženám, mužům nebo diabetikům. Snad mi to moje karma přičte k dobru J Když jsem odjížděla do Berlína na instruktorský kurz, říkala jsem si tak trochu, že jsem blázen - zaplatit tak nehorázné kurzovné, ale stálo to za to. Nejen že jsem si opět osvěžila geniální metodu na řešení mnoha ženských zdravotních problémů, které by mě mohly potkat později v přechodu a v menopauze, ale ještě jsem potkala jeden ze svých životních vzorů. Stáří je nepříjemné, pokud jste odkázaní na neustálý přísun léků, operace, vyšetření, přístroje, neustálou nebo občasnou péči ostatních a podobně. A především se vaší denní realitou stává každodenní bolest. To mě vždycky děsilo. Že svých posledních 20 let strávím o berlích a u okna, čtením černé kroniky a vypočítáváním všeho toho, co mě bolí, jako moje babička. Ona ovšem bohužel šanci na lepší život nedostala. Snad v tom příštím… Pokud ale je možné v 92 letech žít naprosto plnohodnotným životem, pak stáří má smysl. A to mi dává naději. Naději, že praktikováním této jednoduché sestavy na 30 minut denně, budu i v přechodu, menopauze i pak ve stáří žít důstojným a radostným způsobem, perfektně zdravá a fit. A pro mě osobně nejdůležitější – že získám čas na dosažení svého duchovního cíle, dosažení stavu buddhovství neboli osvícení. K tomu mi ovšem hormonální jóga stačit nebude, ale Zhong Yuan Qigong zcela jistě. Propojení dvou nejsilnějších systémů dnešní doby – jógy a qigongu pokrývá potřeby jak pohybu fyzického těla, i klidného, i dynamického ve stylu power jógy, tak duchovního rozvoje pomocí meditací, dýchacích technik jógy i práce s energií v qigongu, kterou zase v józe nenajdete. Ráda vás hormonální jógu nebo Zhong Yuan Qigong naučím na svých kurzech po celé České republice, sledujte web www.cvicimzyq.cz nebo napište na info@cvicimzyq.cz, obratem vám sdělím termín nejbližšího kurzu. Ing. Helena Olmrová, MBA Instruktorka Zhong Yuan Qigongu Instruktorka jógy, hormonální jógy a kondiční trenérka
Nechali jsme výběr zimní dovolené až na dobu po Vánocích, a v tu dobu najít slušný hotel ve Schladmingu, kam jsme chtěli jet lyžovat na cca 10 dní, byl vážně problém. Nakonec se podařil zázrak - našla jsem hotel ve vedlejší vesnici, středisku Haus im Ennstal, který je s Planai nad Schladmingem propojen. Naše kritéria byly - blízko svahu (nejlépe bez dojíždění autem), wellness, herna pro děti. Vše se podařilo výborně splnit. Vybrali jsme si 3* hotel Superior Panoramahotel Gürtl. Připlatili jsme si větší pokoj, přece jen s téměř dvouletým dítětem trávit většinu času na pokoji o 20 m2 je trochu tragédie, to už jsme si ověřili. 
Jeli jsme s manželem, synem a otcem. Dohodli jsme se, že se budeme střídat v hlídání, aby si ti zbylí dva mohli v klidu zalyžovat.
Otec nejdříve zděšeně komentoval, jak je hotel rozsáhlý a členitý, jak je všechno daleko, ale nakonec jsme všichni velmi ocenili dlouhé chodby, na kterých mohl Matýsek dosytosti drandit na motorce :-) ve výtahu se vždy fascinovaně díval okýnkem ven, v herně vybavené docela slušně se naučil hrát pexeso na obr tabletu na zdi, měli tam skluzavku i velké lego. K vleku jsme dojeli na lyžích po cca 150ti metrech chůze. Absolutní pohoda. 50 metrů od hotelu byla sice nástupní stanice kabinky, nicméně kabinka byla velmi historická a úzká, navíc v polovině cesty museli všichni přesednout na protější lano, aby mohli pokračovat dál nahoru. Zajímavé řešení, nicméně dost pomalé odbavení lyžařů nás odradilo. V hotelu výborně vařili, snad jen ten jídelníček mohl být trochu pestřejší. Osobně - nemám jinak co vytknout a mohu vřele doporučit.
Pozn. na závěr: na toaletách v baru na sjezdovce se evidentně snažili vyhovět nejrozmanitějšímu vkusu návštěvnic, aby si mohla každá vybrat dle svého gusta, za kterým krasavcem se půjde vyčůrat :-D
Pro svůj dvoudenní výlet na Ještěd a opušťák od našeho velmi živého syna :-) jsme si s manželem vybrali hotel Pytloun, pokoj De luxe s vířivou masážní vanou na pokoji. Cena byla nadstandardní, služby slibovali nadstandardní také. Vzdálenost ke sjezdovce pod Ještědem 3,6 km, poloha super. Parkoviště nás ovšem přivítalo mnoha pytli s odpadky, kupodivu ještě i s krabicí od rachejtlí zřejmě ze Silvestra. Kuchyně byla vynikající (thajská a japonská, sushi bylo fantastické!). Vybavení hotelu bohužel hřešilo na zašlou slávu. Šokovala nás díra v krytině na podlaze před vířivkou... 4* hotel? Vířivka měla dvě trysky zaslepené, spíš šimrala než masírovala, otrhaný ručník na podlahu, odrbaná křesla, odlepující se tapety, trhající se koberec, vymalováno stylem "kde je špína, tam to máznu", špinavé spáry v koupelně na podlaze, u jedné kachličky chybějící spárovačka... Při odchodu jsme si začali více všímat: díry ve zdech, omlácené rohy v recepci, uštíplé vstupní dveře, opadávající malba venku před vchodem... naše oči správců nemovitosti se otáčely vsloup a nevěřícně jsme kroutili hlavou. Závěr: nedoporučujeme k ubytování, pouze ke stravování.  Včera jsme vyrazili s manželem na svoji další premiéru - lyžování na Ještědu. Ač lyžuji od svých 3 let, na Ještědu jsem ještě nebyla. Příjemně mě překvapila náročnost svahů, nejsou to žádné loučky, a černá sjezdovka je skutečně černá :-) byly i výborně upravené, takže ještě v 10:30 byly příjemně rovné. Slabinou jsou sjezdovky č.4 a č.5 na Skalce, které svou šířkou připomínají spíše traverz (přejezd) než sjezdovku. Nemohla jsem si nevšimnout aktuálních trendů:
 Aktuálním trendem je jízda jako kamikadze. Sama jsem zkušený lyžař a tak mám výhodu, že mě málokdy někdo dojede a předjede. Mám ale velmi nepříjemný pocit z toho, že mě někdo smete na sjezdovce když dobržďuji a zastavuji.
Dávám si velký pozor, abych stála u kraje sjezdovky a nikdy ne pod hranou, kde by mě shora nikdo neviděl. Stává se to bohužel čím dál tím častěji, že vidíme vyjíždět skútr horské služby se saněmi, občas i přilítat vrtulník. A proto moje výzva: EGO NA SJEZDOVKU NEPATŘÍ! DÁVEJTE POZOR NA ZDRAVÍ SVÉ I OSTATNÍCH! KARAMBOL JE DÍLO OKAMŽIKU A PAK JE POZDĚ BYCHA HONIT... |
RSS Feed